Někdy nás životní změna zasáhne nepřipravené, jindy na ni netrpělivě čekáme.
Ani na očekávanou změnu se ale nedá dost dobře připravit. Vezměte si takové stěhování. Končí jedna etapa, musíme se loučit. Opouštíme nejen sousedy a přátele, ale i všechny naše zvyky a návyky. Oblíbenou kavárnu, přesně změřený běžecký okruh, vychytané dopravní spojení. A teď k tomu připočtěte rozměry Brazílie a ze stěhování do jiného města může být přesun přes půl kontinentu.
Pro občana malé republiky, která slovy klasika snad ani "není země, ale zahrádka", je velikost Brazílie nepředstavitelná. Jen samotné město São Paulo i bez přilehlých periferií převyšuje počet obyvatel České republiky. 214 milionů Brazilců obývá 8,5 milionu kilometrů čtverečních pevniny. Rozlohu státu doplňují další miliony kilometrů čtverečních teritoriálních vod a hlubokého Atlantického oceánu. Brazilské armádní stíhačky tak hlídkují nad ohromným prostorem 22 milionů kilometrů čtverečních. Hranici Brazílie táhnoucí se 16 tisíc kilometrů po pevnině doplňuje 7 tisíc kilometrů pobřeží.
Země zahrnuje čtyři časová pásma a šest odlišných biomů od pralesa po poušť.
Úředníci a vojáci šibují po svých stanovištích a rodiny je následují z houpacích sítí na verandách v dusných pralesích ke krbům v chladných domech na pastvinách u hranic s Argentinou.
Pro někoho je změna vítanou příležitostí, pro jiného je představa stěhování se do jiného prostředí naplněním noční můry. Někteří lidé jsou jako stromy. Na místě, kde žijí, zapouštějí kořeny. Čím déle zůstávají na jednom místě, čím důvěrněji znají svoje prostředí a čím hlouběji jejich kořeny sahají, tím lépe se cítí. Jejich síla je ve spojení se svým domovem, se svým rodištěm, ve spojení s půdou. Potom rostou do výše a mohutní.
A pak jsou lidé, kteří stejně jako některé rostliny, potřebují čas od času přesadit. Potřebují být vytrženi z šedi stereotypu a zasazeni do čerstvé, kypré hlíny plné živin a nových nápadů. Být dlouho na jednom místě je vyčerpává, ale s novým stanovištěm znovu nastartují svůj růst a rozkvétají. Takoví kočovníci sice málokdy vyrostou tak vysoko jako usedlíci, ale o to víc se košatí. Ale ani těmto nomádům se nevyhne mravenčení v břiše.
Ať začínáte znovu kdekoli, vždycky je to výzva.
Pokaždé je to směs očekávání, obav, příjemného těšení se a nepříjemné nejistoty. Náš život je jako let horkovzdušným balónem. Nervózní stoupání a hledání bodu, který je vysoko tak akorát. Dechberoucí plachtění s neskutečnou vyhlídkou, které ale nedokážeme tak úplně ovlivnit. Kam poletíme, kdy začneme klesat a kde nakonec přistaneme? Takové neznámo může být mučivě drásající nebo příjemně vzrušující. Vyberte si.
Commentaires